Učarovalo vás kouření dýmky? Milujete ten úžasný pocit, když natáhnete hustý kouř a převalujete ho po patře? Fascinuje vás samotná dýmka? Ale jaký je vlastně rozdíl mezi dýmkou a fajfkou, lulkou či čibukem? Ano rozdíly zde jsou. A to jak v konstrukci, tak i v původu slov. Když ale onen magický nástroj, jež vypouští obláčky tabákového dýmu, označíte jednoduše jako “dýmka”, nemůžete se nikdy zmýlit.
Trochu o historii dýmky
Kouření dýmky má více než 3 tisíciletou tradici. Dokladem toho jsou prastaré mayské reliéfy nalezené ve Střední Americe. Původně bylo kouření tabáku z dýmky výhradně náboženským obřadem vyhrazeným pouze kněžím, postupně se však kouření stalo každodenní součástí života Indiánů. Byla mu přisuzována léčivá moc a také spojení s bohy. První objevy dýmek vyrobených z hlíny a kamene však pocházejí až ze Severní Ameriky a byly nalezeny v pohřebních pyramidách.
Dýmka, fajfka lulka nebo čibuk. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Dýmku, jak ji známe dnes, tvoří hlavička, jež je obvykle vyrobena z kořene Vřesovce stromovitého, kterému se říká briár. Hlavička dýmky může být ale vyrobena i z dalších dřevin; oliva či morta nebo dokonce i z jiného materiálu, a to z porcelánu, mořské pěny, hlíny či kukuřice. Další část dýmky tvoří troubel, který je zakončený náustkem.
Lidé velmi často zaměňují dýmku a za fajfku. Fajfka sice plní podobný účel jako dýmka, ale její troubel je dlouhý a svislý. Táhne se k hlavičce podél celého těla kuřáka a ve své dolní části je výrazně ohnutý, téměř až o 180 stupňů, zpět vzhůru. Fajfka může být opatřena hlavičkou ze dřeva, kovu či porcelánu a je často značně zdobená. Mnohé fajfky mají na hlavičce také sklopné víčko s otvory. Běžně se také můžete setkat s názvem lulka či čibuk. Lulkou nebo čibukem se označují druhy dýmky s krátkým vodorovným troubelem. Občas se setkáte i s označením dlouhé dýmky. Není to chyba a nejedná se o fajfky, ale o čtenářské dýmky, jež mají dlouhý náustek. Takto by se tedy dal stručně popsat fyzický rozdíl mezi dýmkou a fajfkou.
Rozdíl může být i v původu slov
Slovo dýmka se vyvinulo ze samotného významu dýmky “dýchat” nebo “vanout”. Jedná se o původně o praslovanský slovní kořen “dheu” jež mají v sobě i další slova; duch, dech nebo duše. Naopak slovo fajfka je germanismus vycházející z německého slova “die Pfeife”. Původ slova lulka, což je označení pro krátkou dýmku, můžeme hledat v Anglii a stejně, tak jako slovo čibuk mající kořeny Turecku. V oblasti dýmek se můžete setkat také s označením dýmka gypsovka. Tento název pochází z latiny a označuje sádru. Ano, gypsovka je z bílé hlíny, která připomíná sádru.
Dýmka, fajfka lulka či čibuk. Je jedno jaký máte pro tento kouzelný nástroj název. Důležité je, abyste si kouření vždy maximálně užili a přineslo vám příjemný zážitek. A pokud si nevíte rady s výběrem dýmkového tabáku, přečtěte si další z našich článků, kde se o nich dozvíte více.